Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv kategorie „NOČNÍČEK“

KDO CHCE VIDĚT IDIOTA…

… ať přijde do ředitelny. Všeobecně známá hláška ze Svěrákova filmu Obecná škola mne napadla, když minulý týden probíhala na některých školách hodinová stávka učitelů proti záměru pana ministra, výrazně posílit pravomoci ředitelů škol při rozhodování o jejich finančním ohodnocení. Chápal jsem ředitele, kteří vystopovali na podporu stávkujících a někde sami stávku organizovali. Jistě správně tušili, že jim vedle pocitu moci navrhované opatření určitě nedá větší autority, ale naopak jim přinese nové problémy. Mám v tomto směru své vlastní zkušenosti.

Celý příspěvek »


KOMU A JAK WIKI POMÁHÁ?

říjen - konec 076Mnohé naznačuje ve svém příspěvku Mgr. Pavlína HUBLOVÁ ze dne 17. října 2011: WIKI pro zájmové vzdělávání. Chtěl bych její příspěvek podpořit čerstvou zkušeností z průběhu semináře vedoucích včelařských kroužků, který se konal ve dnech 21. -23. 10. 2011 ve Středním odborném učilišti včelařském – Včelařském vzdělávacím centru v Nasavrkách.

Celý příspěvek »


ŠKOLNÍ KRONIKA – artefakt minulosti ?

Školní kronika je dokument, který mne zajímal, když jsem chtěl poznat historii školy, pokaždé když jsem jako nový učitel nastoupil na školu. Asi jsem měl štěstí, že vypůjčené kroniky byly vždy řádně a zodpovědně vedeny. Později jako ředitel školy jsem chápal školní  kroniku nejen jako nějakou povinnost, ale také jako vizitku školy pod mým vedením.  I když jsem kroniku nikdy osobně nepsal, tak obsah a formu zápisů jsem bedlivě sledoval a staral se, aby byly úplné a v mezích možností pisatele objektivní. Vedl mne k tomu též opakovaný zájem inspektora, který si při každé inspekci nechal kroniku předložit, přečetl si ji a podepsal její kontrolu. Byl jsem si vědom že jde o dokument s dlouhodobou platností.

Bohužel s přijetím nového Školského zákona školní kronika již není mezi povinnými školními dokumenty a její vedení je zcela na vůli vedení každé školy. Kronika je prý zbytečná, protože údaje o ní lze najít v každoroční VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ŠKOLY. Nemyslím si, že to je dostatečný a relevantní důvod k tomu, aby se psaní kroniky školy zrušilo. Výroční zpráva je úředním dokumentem, s pevně danou osnovou. Naproti tomu školní kronika taková pravidla stanovená nikdy neměla a nesla v sobě vždy něco specificky zvláštního, charakteristického pro každou jednotlivou školu. Bylo tomu tak proto, že ji nepsal často jenom ředitel (tak jako dnes píše Výroční zprávu), ale některý z učitelů sboru, nejčastěji češtinář nebo historik.

Svojí úvahou vůbec nehodlám křísit tradici, která je snad už překonána a návrat k ní je na většině škol nemožný. Je totiž jen těžko představitelné, aby vedle nařízené úřední Výroční zprávy existovala ještě další povinnost – paralelní psaní školní kroniky. Domnívám se přesto,  že je velmi aktuální, aby tyto cenné dokumenty neležely někde na dně skříně v ředitelně, ale byl k dispozici všem, kteří se o historii školy zajímají. Tím nejsou jen badatelé, ale třeba  samotní  žáci dané školy, kteří mají možnost zde uváděné události využívat k bádání o historii své školy, jejich učitelů i úspěšných žáků. Je to zajímavý námět pro aktivizaci žáků třeba v hodinách občanské nauky.

Co všechno ve školních kronikách najdeme? Jsou zde záznamy o školních slavnostech, vážících se k státním svátkům, výročím, společenským i politickým událostem. Dále doklady o návštěvách zajímavých a významných lidí, kteří na škole besedovali se žáky či učiteli. Často mezi nimi byli významné osobnosti kulturního, společenského a politického života, ale také známí sportovci. Kronika zaznamenává úspěchy žáků v různých soutěžích –  odborných i sportovních. Mnozí z úspěšných a v kronice uvedených žáků se pozdějším životě stávají známými osobnostmi, které škola udržuje v povědomí veřejnosti jako své absolventy, kterým učitelé ve škole dali základ k jejich věhlasu.

Kronika školy je významným dokumentem, zobrazujícím dobu ve které záznamy vznikaly. Z kroniky lze vyčíst, kam jezdili v dané době žáci se svými učiteli na školní výlety, jaké aktivity škola podporovala, které tradice ji charakterizovaly a čím se prezentovala na veřejnosti. Dá číst o systému řízení a kontroly práce školy. Jsou tu záznamy z jednání pedagogické rady, během roku uskutečněné inspekce a její závěry.

Každá školní kronika do značné míry odráží společenské, politické a kulturní dění v zaznamenávaném období v místě, ale i na celostátní úrovni. Můžeme si přečíst, jak škola reagovala na společenský vývoj v zemi, jak se učitelé i její žáci v takové době angažovali a jaké názory sdíleli. To jsou významné prameny pro poznání a pochopení různých etap vývoje celé naší společnosti.

Uchování školní kroniky pro další generace by mělo být povinností každého vedení školy. Je vhodné školní kroniku chránit a zabezpečit ji před poškozením, nebo dokonce ztrátou. Nejlépe  je předat ji do nejbližšího archivu, kde bude bezpečně uložena a přitom bude dostupná případným zájemcům k nahlédnutí a pořízení výpisů či kopiím textů. Pod dohledem odborníků se stane jedním z významných podkladů pro badatele zkoumajících život společnosti v určitém období vývoje společnosti.

V závěru uvedu některé své osobní zkušenosti s využitím školních kronik. Můj zájem o školní kroniky významně podpořila funkce obecního kronikáře, kterou dlouhodobě  vykonávám. S přítelem jsem si dal za úkol dopsat téměř 50 let, kdy nebyla obecní kronika vůbec vedena. Jako jeden z nejpřesnějších a nejobsažnějších pramenů pro doplnění záznamů se pro nás stala kronika místní školy, která byla po celou dobu řádně vedena a která zaznamenala nejen událostí ve škole, ale také veškeré události a významné dění v obci. Další možností jak využít místní kroniku pro mne bylo pátrání po významných osobnostech v místě. Šlo zvláště o žáky místní školy, kteří se již v době školní docházky aktivně prosazovali a dosahovali úspěchů v učení a dalších činnostech i mimo školu. Z celé řady z nich se později  staly známé osobnosti kultury, ale i sportu.

Velmi efektivní se ukázala být kronika při využití výuky žáků k hledání historie místa a školy v hodinách dějepisu, občanské nauky a českého jazyka. Školní kronika se stala srozumitelným pramenem poznání života školy v dávné i blízké budoucnosti, pramenem věrohodným a žákům velmi srozumitelným a přístupným.

Poslední zkušenost mám ze sestavování seznamu učitelů působící na škole v posledních 50 letech. Právě ve školních kronikách jsem našel velmi přesné podklady, kdo kdy a v jaké roli na škole působil. Vznikl tak seznam několika stovek učitelů, který ukazuje kolik zajímavých osobností na škole v minulosti v roli učitele působilo. Vznikl tak plastický doplněk historie školy, dokazující, že historii dělají především lidé – osobnosti, kterých je mezi učiteli na každé škole dost.

Je těžké a myslím si že dnes už takřka nemožné, znovuoživovat existenci školních kronik. Přesto by bylo vhodné tam, kde se dosud kronika píše a kde k tomu jsou podmínky, v této tradici dál pokračovat. A tam kde tradice skončila, postarat se o archivaci a bezpečné uložení dokumentu, který může být po mnoha letech významným pramenem poznání minulosti nejen školy, ale i místa kde škola působí.


MOJE KANTORSKÁ VIZE

Tak jsem se nedávno probíral svým hodně letitým archívem a našel jsem tam svoji KANTORSKOU VIZI, kterou jsem psal, když mi bylo 20 a měl jsem před sebou poslední rok studia, před nástupem do praxe. Začetl jsem se a docela se divil, jak jsem měl tehdy všechno v hlavě pěkně srovnané. A hlavně, jak jsem se zcela intuitivně po celých dalších 40 let kantořiny snažil vizi naplňovat. Svoji tehdejší VIZI, dnes by se řeklo spíše KRÉDO, jsem přepsal a snad někoho zaujme, nebo inspiruje…

Celý příspěvek »


OKURKOVÉ PRÁZDNINY

Období léta je těžký čas pro novináře. Jsou dovolené, panují vedra a většina lidí odpočívá.  A tak není čím naplnit stránky novin, takže musí přijít na řadu ty okurky… Řekl bych, že letošní léto je výjimkou. Tvoří se nová vláda, ministři redukují své spolupracovníky, poslanci se chystají zkrátit si výhody, které si kdysi sami odsouhlasili. Stranou zájmu není ani škola a učitelé. A tak prázdniny pro učitele letos určitě nejsou tou  pravou okurkovou sezonou. Celý příspěvek »


JEDE JEDE MAŠINKA …

Bez názvuPřiznám se, že mojí celoživotní láskou jsou mašinky. Už jako dítě jsem vydržel hodiny pozorovat nádraží z viaduktu nad hradeckým hlavním nádražím. Vláčky byly vždy moje nejoblíbenější hračky a později nejčastěji fotografované objekty. Není tedy nic zvláštního na tom, že jsem se stal iniciátorem zařazení opraveného nádraží v Kopidlně v soutěži o NEJKRÁSNÉJŠÍ ČESKÉ NÁDRAŽÍ.

Celý příspěvek »


SETKÁNÍ PO 50ti LETECH

fotka[1]Konec školního roku je obdobím srazů bývalých spolužáků. O takových srazech jsem kdysi něco už na svém blogu napsal. Zatímco v příspěvku jsem se tehdy věnoval srazům svých bývalých žáků, tentokrát jsem se účastnil setkání se svými spolužáky, po dlouhých 50 letech.

Celý příspěvek »


VÝCHOVA HUDBOU

 

P1010386Dostal jsem pozvání k návštěvě „výchovného koncertu“ organizovaného v Kolínském divadle pro tamní základní a střední školy. Zorganizovala ho Hudební škola YAMAHA z Českých Budějovic. Protože jsem viděl několik více či méně zdařilých pokusů o návrat výchovy k hudbě na své škole ze strany hudebníků náhodně putujících po našem kraji, se zájmem a zvědavostí jsem pozvání do Kolína přijal.

Celý příspěvek »


PODEJ MI ŽÁKOVSKOU KNÍŽKU!

Další z tradice naší školy asi brzy skončí.  Jde o ŽÁKOVSKÉ KNÍŽKY,   vizitku žákovské a studentské píle a  chování. Na některých školách jsou postupně  nahrazovány jejich elektronickou podobou. Má to své důvody a určitě i jisté výhody proti té tradiční-papírové formě. Tu elektronickou nelze  nikdy zapomenout doma, nemnůže se jen tak lehce  ztratit. Nedají se v ní přepisovat známky, nebo vytrhávat či doplňovat listy, připisovat jedničky…To vše  je technicky zabezpečené a zajištěné proti nežádoucí manipulaci. I když,  jak známe naše žáky, určitě si i s tímto problémem v krátkém čase nějak poradí!

Celý příspěvek »


NENÍ NUTNO, ABY BYLO STÁLE VESELO…

Svěrákovu a Uhlířovu písničku jsem si vypůjčil do úvodu textu proto abych připomněl, že se nacházíme v měsíci dubnu, který je někdy označován jako měsíc recese a humoru. Už svým začátkem – APRÍLEM –  neomylně naznačuje, o co v příštích 30 dnech půjde. Snad to souvisí tak trochu i s počasím, kdy se sluníčko rychle střídá s mraky, klid před bouří s čerstvým povětřím a sněhové přeháňky střídá májový deštíček. Nějak to kopíruje to co dělají v dubnu lidé. Chvíli se na sebe usmívají a hned se zase mračí a hašteří. Duben je měsíc střídání nejen počasíé, ale i lidských nálad.  Jeho pestrá mozaika nastupujícího jara má svoji arénu nejen v přírodě, ale i v příbytcích lidí. 

Celý příspěvek »