Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv kategorie „sobotníček“

ŠKOLNÍ KRONIKA – artefakt minulosti ?

Školní kronika je dokument, který mne zajímal, když jsem chtěl poznat historii školy, pokaždé když jsem jako nový učitel nastoupil na školu. Asi jsem měl štěstí, že vypůjčené kroniky byly vždy řádně a zodpovědně vedeny. Později jako ředitel školy jsem chápal školní  kroniku nejen jako nějakou povinnost, ale také jako vizitku školy pod mým vedením.  I když jsem kroniku nikdy osobně nepsal, tak obsah a formu zápisů jsem bedlivě sledoval a staral se, aby byly úplné a v mezích možností pisatele objektivní. Vedl mne k tomu též opakovaný zájem inspektora, který si při každé inspekci nechal kroniku předložit, přečetl si ji a podepsal její kontrolu. Byl jsem si vědom že jde o dokument s dlouhodobou platností.

Bohužel s přijetím nového Školského zákona školní kronika již není mezi povinnými školními dokumenty a její vedení je zcela na vůli vedení každé školy. Kronika je prý zbytečná, protože údaje o ní lze najít v každoroční VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ŠKOLY. Nemyslím si, že to je dostatečný a relevantní důvod k tomu, aby se psaní kroniky školy zrušilo. Výroční zpráva je úředním dokumentem, s pevně danou osnovou. Naproti tomu školní kronika taková pravidla stanovená nikdy neměla a nesla v sobě vždy něco specificky zvláštního, charakteristického pro každou jednotlivou školu. Bylo tomu tak proto, že ji nepsal často jenom ředitel (tak jako dnes píše Výroční zprávu), ale některý z učitelů sboru, nejčastěji češtinář nebo historik.

Svojí úvahou vůbec nehodlám křísit tradici, která je snad už překonána a návrat k ní je na většině škol nemožný. Je totiž jen těžko představitelné, aby vedle nařízené úřední Výroční zprávy existovala ještě další povinnost – paralelní psaní školní kroniky. Domnívám se přesto,  že je velmi aktuální, aby tyto cenné dokumenty neležely někde na dně skříně v ředitelně, ale byl k dispozici všem, kteří se o historii školy zajímají. Tím nejsou jen badatelé, ale třeba  samotní  žáci dané školy, kteří mají možnost zde uváděné události využívat k bádání o historii své školy, jejich učitelů i úspěšných žáků. Je to zajímavý námět pro aktivizaci žáků třeba v hodinách občanské nauky.

Co všechno ve školních kronikách najdeme? Jsou zde záznamy o školních slavnostech, vážících se k státním svátkům, výročím, společenským i politickým událostem. Dále doklady o návštěvách zajímavých a významných lidí, kteří na škole besedovali se žáky či učiteli. Často mezi nimi byli významné osobnosti kulturního, společenského a politického života, ale také známí sportovci. Kronika zaznamenává úspěchy žáků v různých soutěžích –  odborných i sportovních. Mnozí z úspěšných a v kronice uvedených žáků se pozdějším životě stávají známými osobnostmi, které škola udržuje v povědomí veřejnosti jako své absolventy, kterým učitelé ve škole dali základ k jejich věhlasu.

Kronika školy je významným dokumentem, zobrazujícím dobu ve které záznamy vznikaly. Z kroniky lze vyčíst, kam jezdili v dané době žáci se svými učiteli na školní výlety, jaké aktivity škola podporovala, které tradice ji charakterizovaly a čím se prezentovala na veřejnosti. Dá číst o systému řízení a kontroly práce školy. Jsou tu záznamy z jednání pedagogické rady, během roku uskutečněné inspekce a její závěry.

Každá školní kronika do značné míry odráží společenské, politické a kulturní dění v zaznamenávaném období v místě, ale i na celostátní úrovni. Můžeme si přečíst, jak škola reagovala na společenský vývoj v zemi, jak se učitelé i její žáci v takové době angažovali a jaké názory sdíleli. To jsou významné prameny pro poznání a pochopení různých etap vývoje celé naší společnosti.

Uchování školní kroniky pro další generace by mělo být povinností každého vedení školy. Je vhodné školní kroniku chránit a zabezpečit ji před poškozením, nebo dokonce ztrátou. Nejlépe  je předat ji do nejbližšího archivu, kde bude bezpečně uložena a přitom bude dostupná případným zájemcům k nahlédnutí a pořízení výpisů či kopiím textů. Pod dohledem odborníků se stane jedním z významných podkladů pro badatele zkoumajících život společnosti v určitém období vývoje společnosti.

V závěru uvedu některé své osobní zkušenosti s využitím školních kronik. Můj zájem o školní kroniky významně podpořila funkce obecního kronikáře, kterou dlouhodobě  vykonávám. S přítelem jsem si dal za úkol dopsat téměř 50 let, kdy nebyla obecní kronika vůbec vedena. Jako jeden z nejpřesnějších a nejobsažnějších pramenů pro doplnění záznamů se pro nás stala kronika místní školy, která byla po celou dobu řádně vedena a která zaznamenala nejen událostí ve škole, ale také veškeré události a významné dění v obci. Další možností jak využít místní kroniku pro mne bylo pátrání po významných osobnostech v místě. Šlo zvláště o žáky místní školy, kteří se již v době školní docházky aktivně prosazovali a dosahovali úspěchů v učení a dalších činnostech i mimo školu. Z celé řady z nich se později  staly známé osobnosti kultury, ale i sportu.

Velmi efektivní se ukázala být kronika při využití výuky žáků k hledání historie místa a školy v hodinách dějepisu, občanské nauky a českého jazyka. Školní kronika se stala srozumitelným pramenem poznání života školy v dávné i blízké budoucnosti, pramenem věrohodným a žákům velmi srozumitelným a přístupným.

Poslední zkušenost mám ze sestavování seznamu učitelů působící na škole v posledních 50 letech. Právě ve školních kronikách jsem našel velmi přesné podklady, kdo kdy a v jaké roli na škole působil. Vznikl tak seznam několika stovek učitelů, který ukazuje kolik zajímavých osobností na škole v minulosti v roli učitele působilo. Vznikl tak plastický doplněk historie školy, dokazující, že historii dělají především lidé – osobnosti, kterých je mezi učiteli na každé škole dost.

Je těžké a myslím si že dnes už takřka nemožné, znovuoživovat existenci školních kronik. Přesto by bylo vhodné tam, kde se dosud kronika píše a kde k tomu jsou podmínky, v této tradici dál pokračovat. A tam kde tradice skončila, postarat se o archivaci a bezpečné uložení dokumentu, který může být po mnoha letech významným pramenem poznání minulosti nejen školy, ale i místa kde škola působí.


TEN KOUZELNÝ ČAS PRÁZDNIN

Konečně jsou tady prázdniny. Čas školáky, ale přiznejme si že i učiteli,  dlouho dopředu očekávaný a vytoužený. Doba kdy školní rozvrh přestane ohraničovat čas a do značné míry si ho školák i jeho učitel  tvoří sám. Najednou se otvírají možnosti trávit volno způsobem, na který se ve školním roce nedostával čas. V čem jsou dnešní prázdniny jiné než ty, které jsme kdysi trávil já? Celý příspěvek »


SKROMNOST NENÍ NA MÍSTĚ…

moře… chceme-li představit to co umíme, činnost kterou třeba běžně děláme. Zvláště je-li to činnosti, která přináší radost a užitek dalším lidem. A vůbec největší podporu a ocenění  zasluhuje práce kterou děláme s dětmi a pro děti, se svými žáky ve škole.

Celý příspěvek »


PODEJ MI ŽÁKOVSKOU KNÍŽKU!

Další z tradice naší školy asi brzy skončí.  Jde o ŽÁKOVSKÉ KNÍŽKY,   vizitku žákovské a studentské píle a  chování. Na některých školách jsou postupně  nahrazovány jejich elektronickou podobou. Má to své důvody a určitě i jisté výhody proti té tradiční-papírové formě. Tu elektronickou nelze  nikdy zapomenout doma, nemnůže se jen tak lehce  ztratit. Nedají se v ní přepisovat známky, nebo vytrhávat či doplňovat listy, připisovat jedničky…To vše  je technicky zabezpečené a zajištěné proti nežádoucí manipulaci. I když,  jak známe naše žáky, určitě si i s tímto problémem v krátkém čase nějak poradí!

Celý příspěvek »


NENÍ NUTNO, ABY BYLO STÁLE VESELO…

Svěrákovu a Uhlířovu písničku jsem si vypůjčil do úvodu textu proto abych připomněl, že se nacházíme v měsíci dubnu, který je někdy označován jako měsíc recese a humoru. Už svým začátkem – APRÍLEM –  neomylně naznačuje, o co v příštích 30 dnech půjde. Snad to souvisí tak trochu i s počasím, kdy se sluníčko rychle střídá s mraky, klid před bouří s čerstvým povětřím a sněhové přeháňky střídá májový deštíček. Nějak to kopíruje to co dělají v dubnu lidé. Chvíli se na sebe usmívají a hned se zase mračí a hašteří. Duben je měsíc střídání nejen počasíé, ale i lidských nálad.  Jeho pestrá mozaika nastupujícího jara má svoji arénu nejen v přírodě, ale i v příbytcích lidí. 

Celý příspěvek »


PUTOVÁNÍ ZA KNIHOVNAMI

Seriál k Měsíci čtenářství zakončím putováním za knihovnami, které pro knihovníky okresu Jičín zorganizovalo regionální oddělení Městské knihovny V. Čtvrtka v Jičíně. Naší průvodkyní byla osvědčená vedoucí tohoto oddělení a zástupkyně ředitelky knihovny pí. Dana Michlová. Mezi 20 účastníky zájezdu byla i samotná ředitelka Mgr. Jana Benešová a vedoucí redaktorka krajského knihovnického zpravodaje U nás pí. Božena Blažková ze Studijní a vědecké knihovny z Hradce Králové.

Celý příspěvek »


HOSPITACE NEMUSÍ BÝT STRAŠÁKEM

Tak nevím, jak vlastně dnes hospitace vypadají! Za posledních 15 let jsem žádnou neměl. A ty inspektorské za hospitace nepovažuji, protože po předvedené hodině žádný „pohovor“ nebyl. Prý se to teď nedělá, nebo se to snad ani nesmí. Takže musím jen vzpomínat.

Celý příspěvek »


ŠKOLNÍ DRAMATA

Nadpis textu navozuje atmosféru. Nebude to žádná detektivka. Ani školní příběhy s kulisou divadla. Chtěl bych se pokusit popsat, nakolik je škola vhodným prostředím k tomu, aby její aktéři byli schopni přiblížit skutečný život, na který se žáci a studenti ve školních lavicích připravují.

Celý příspěvek »


… O SLEPIČÍ KROK !

Samozřejmě, že jde o Nový rok. Staré známé pořekadlo každoročně opakované platí pro roční období, které se v čase denním prodlužuje a v tom nočním zkracuje. Já mám ale na mysli posun ve společnosti. Kam jsme se posunuli v tom roce minulém? A kam kráčíme v nastávajícím, roce 2010?

Celý příspěvek »


VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ …

P1050883Už jen několik málo dní nás dělí od Vánočních prázdnin. Pro většinu dětí těch nejkrásnějších prázdnin v roce. Teď už to mohu bez zakrývání říci: Jako učitel jsem Vánoce moc rád neměl. Znamenali vždy určité vykolejení v nasazeném tempu výuky a hned po nich následovalo nepříjemné pololetní účtování.  Přitom jsem chápal tyto svátky jako rodinnou slavnost a roubovat je na školní prostředí se mi jevilo jak očistě  barbarské konání.

Celý příspěvek »