Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv kategorie „autorské“

ŠKOLNÍ KRONIKA – artefakt minulosti ?

Školní kronika je dokument, který mne zajímal, když jsem chtěl poznat historii školy, pokaždé když jsem jako nový učitel nastoupil na školu. Asi jsem měl štěstí, že vypůjčené kroniky byly vždy řádně a zodpovědně vedeny. Později jako ředitel školy jsem chápal školní  kroniku nejen jako nějakou povinnost, ale také jako vizitku školy pod mým vedením.  I když jsem kroniku nikdy osobně nepsal, tak obsah a formu zápisů jsem bedlivě sledoval a staral se, aby byly úplné a v mezích možností pisatele objektivní. Vedl mne k tomu též opakovaný zájem inspektora, který si při každé inspekci nechal kroniku předložit, přečetl si ji a podepsal její kontrolu. Byl jsem si vědom že jde o dokument s dlouhodobou platností.

Bohužel s přijetím nového Školského zákona školní kronika již není mezi povinnými školními dokumenty a její vedení je zcela na vůli vedení každé školy. Kronika je prý zbytečná, protože údaje o ní lze najít v každoroční VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ŠKOLY. Nemyslím si, že to je dostatečný a relevantní důvod k tomu, aby se psaní kroniky školy zrušilo. Výroční zpráva je úředním dokumentem, s pevně danou osnovou. Naproti tomu školní kronika taková pravidla stanovená nikdy neměla a nesla v sobě vždy něco specificky zvláštního, charakteristického pro každou jednotlivou školu. Bylo tomu tak proto, že ji nepsal často jenom ředitel (tak jako dnes píše Výroční zprávu), ale některý z učitelů sboru, nejčastěji češtinář nebo historik.

Svojí úvahou vůbec nehodlám křísit tradici, která je snad už překonána a návrat k ní je na většině škol nemožný. Je totiž jen těžko představitelné, aby vedle nařízené úřední Výroční zprávy existovala ještě další povinnost – paralelní psaní školní kroniky. Domnívám se přesto,  že je velmi aktuální, aby tyto cenné dokumenty neležely někde na dně skříně v ředitelně, ale byl k dispozici všem, kteří se o historii školy zajímají. Tím nejsou jen badatelé, ale třeba  samotní  žáci dané školy, kteří mají možnost zde uváděné události využívat k bádání o historii své školy, jejich učitelů i úspěšných žáků. Je to zajímavý námět pro aktivizaci žáků třeba v hodinách občanské nauky.

Co všechno ve školních kronikách najdeme? Jsou zde záznamy o školních slavnostech, vážících se k státním svátkům, výročím, společenským i politickým událostem. Dále doklady o návštěvách zajímavých a významných lidí, kteří na škole besedovali se žáky či učiteli. Často mezi nimi byli významné osobnosti kulturního, společenského a politického života, ale také známí sportovci. Kronika zaznamenává úspěchy žáků v různých soutěžích –  odborných i sportovních. Mnozí z úspěšných a v kronice uvedených žáků se pozdějším životě stávají známými osobnostmi, které škola udržuje v povědomí veřejnosti jako své absolventy, kterým učitelé ve škole dali základ k jejich věhlasu.

Kronika školy je významným dokumentem, zobrazujícím dobu ve které záznamy vznikaly. Z kroniky lze vyčíst, kam jezdili v dané době žáci se svými učiteli na školní výlety, jaké aktivity škola podporovala, které tradice ji charakterizovaly a čím se prezentovala na veřejnosti. Dá číst o systému řízení a kontroly práce školy. Jsou tu záznamy z jednání pedagogické rady, během roku uskutečněné inspekce a její závěry.

Každá školní kronika do značné míry odráží společenské, politické a kulturní dění v zaznamenávaném období v místě, ale i na celostátní úrovni. Můžeme si přečíst, jak škola reagovala na společenský vývoj v zemi, jak se učitelé i její žáci v takové době angažovali a jaké názory sdíleli. To jsou významné prameny pro poznání a pochopení různých etap vývoje celé naší společnosti.

Uchování školní kroniky pro další generace by mělo být povinností každého vedení školy. Je vhodné školní kroniku chránit a zabezpečit ji před poškozením, nebo dokonce ztrátou. Nejlépe  je předat ji do nejbližšího archivu, kde bude bezpečně uložena a přitom bude dostupná případným zájemcům k nahlédnutí a pořízení výpisů či kopiím textů. Pod dohledem odborníků se stane jedním z významných podkladů pro badatele zkoumajících život společnosti v určitém období vývoje společnosti.

V závěru uvedu některé své osobní zkušenosti s využitím školních kronik. Můj zájem o školní kroniky významně podpořila funkce obecního kronikáře, kterou dlouhodobě  vykonávám. S přítelem jsem si dal za úkol dopsat téměř 50 let, kdy nebyla obecní kronika vůbec vedena. Jako jeden z nejpřesnějších a nejobsažnějších pramenů pro doplnění záznamů se pro nás stala kronika místní školy, která byla po celou dobu řádně vedena a která zaznamenala nejen událostí ve škole, ale také veškeré události a významné dění v obci. Další možností jak využít místní kroniku pro mne bylo pátrání po významných osobnostech v místě. Šlo zvláště o žáky místní školy, kteří se již v době školní docházky aktivně prosazovali a dosahovali úspěchů v učení a dalších činnostech i mimo školu. Z celé řady z nich se později  staly známé osobnosti kultury, ale i sportu.

Velmi efektivní se ukázala být kronika při využití výuky žáků k hledání historie místa a školy v hodinách dějepisu, občanské nauky a českého jazyka. Školní kronika se stala srozumitelným pramenem poznání života školy v dávné i blízké budoucnosti, pramenem věrohodným a žákům velmi srozumitelným a přístupným.

Poslední zkušenost mám ze sestavování seznamu učitelů působící na škole v posledních 50 letech. Právě ve školních kronikách jsem našel velmi přesné podklady, kdo kdy a v jaké roli na škole působil. Vznikl tak seznam několika stovek učitelů, který ukazuje kolik zajímavých osobností na škole v minulosti v roli učitele působilo. Vznikl tak plastický doplněk historie školy, dokazující, že historii dělají především lidé – osobnosti, kterých je mezi učiteli na každé škole dost.

Je těžké a myslím si že dnes už takřka nemožné, znovuoživovat existenci školních kronik. Přesto by bylo vhodné tam, kde se dosud kronika píše a kde k tomu jsou podmínky, v této tradici dál pokračovat. A tam kde tradice skončila, postarat se o archivaci a bezpečné uložení dokumentu, který může být po mnoha letech významným pramenem poznání minulosti nejen školy, ale i místa kde škola působí.


KDO KOMU A ČÍM SLOUŽÍ?

Kopidlenský kvítek 2011 036Jednou za rok se naše malé městečko Kopidlno stane obleženým tisícovkami návštěvníků z širokého okolí. To když místní střední zahradnická škola pořádá svoji prezentační akci, s označením         KOPIDLENSKÝ KVÍTEK. Psal jsem o ní ve svém blogu již několikrát: v roce 2008, 2009, 2010.  I letos se akce znovu velmi vydařila. A to přes nepřízeň počasí : Častý déšť a celodenní velké chladno.

      Mimořádná kulturně společenská událost, která se netýkala jen samotné školy, ale celého města mne donutila k úvaze o významu místní školy pro veškerý život města. Určitě platí pravidlo, že čím menší místo, tím význam existence místní školy narůstá. Naplňuje jeho šedé ulice mládím, dává mnoha místním občanům trvalé zaměstnání. Přivádí diváky na pořádané kulturní a společenské akce, naplňuje hlediště místního kina, ochozy sportovního hřiště či stadionu. Škola je pro každé místo nepochybně velkým požehnáním. Je otázka, jestli si tuto skutečnost místní občané a jejich zastupitelé dostatečně uvědomují. Obvyklé je, že na existenci školy vidíme  (a někdy dokonce hledáme) jenom samé negativní stránky, jako počmárané zdi domů, hlučnost mládeže při pohybu v ulicích, jejich výstřelky a excesy, kterými se zcela přirozeně občas na veřejnosti prezentují. Zcela zásadní otázkou je spolupráce vedení školy s místní samosprávou. Není dobré, pokud obě jenom existují vedle sebe, bez spolupráce a vzájemné podpory. Nebo jsou-li dokonce ve sporu a v opakujících se konfliktech. Takový stav přináší do vztahů napětí, které není ku prospěchu ani škole, ale ani místní samosprávě. Říká se, že všechno záleží na lidech. To platí i v tomto případě. Ideální stav je, pokud jsou někteří zástupci školy zároveň členy zastupitelstva města. V takovém případě je o hodně lehčí hledat možnost vzájemné domluvy a podpory.

    Všechny tyto úvahy mne napadaly při letošním Kopidlenském kvítku, který naše městečko znovu proslavil právě díky existenci místní školy a její tradiční a velmi oblíbené prezentační akce. Expozice vytvoření studenty a zaměstnanci školy lákají návštěvníky k opakované návštěvě nejen školy, ale i samotného města. To se k jejich přijetí chystá úklidem a úpravami, na které by v jiném případě určitě nedošlo. Škola tak svojí existencí a svými akcemi stimuluje město ke snahám po zlepšení prostředí, aby četné návštěvníky přivítalo v co nejlepším světle. A zároveň tím pomáhá i škole, když nabízí svým budoucím studentům prostředí, kde v případě jejich kladného rozhodnutí budou po několik příštích let studovat, ale i žít. Město se tak pro ně stane dočasným domovem.


SOBOTÁLES OD ZAMĚSTNANCŮ ŠKOLY

Proč ne, když podobné přilepšení už dostávají lékaři od svých pacientů. Vyžadovat nějakou podporu od žáků , to je zatím a snad navždy bude neprůchodné. A tak k splnění slibu ministerstva učitelům, že dostanou příští rok na svých platech přidány 4 miliardy mají posloužit školníci, uklizečky a kuchařky přímo ve školství. To se jim samozřejmě nelíbí, ale není to jedno ani samotným učitelům. Přestože vědí, že nejsou schopni zorganizovat jednotnou stávku a  nemohou jako lékaři říci: Děkujeme, odcházíme. Neměli by totiž kam odejít. Zveřejněný návrh pana ministra nemůže snad ani on myslet vážně! Doufám že jen vypouští dalším pokusný balónek své strany VV  této  chaotické vládní sestavy.  Snad jde o další zoufalý pokus ministra školství, jak neztratit svou tvář a splnit to co kdysi při vstupu do funkce učitelům slíbil. 

Celý příspěvek »


TO NENÍ EPILOG

Po dvou letech aktivního psaní svého „Poškolníčku“ jsme začal cítit, že je potřeba změny. S ukončením psaním tohoto blogu jsme uvažoval několikrát. Poprvé po 50 příspěvcích, kdy jsem zde plnil určité zadání, které přestalo být aktuální. Podruhé po dalších 50 příspevcích, kdy se mi rámec témat zdál být příliš těsný. Naposled po 200 příspěvcích, kdy se mi zdálo, že jsem témata ke kterým jsem se vyjadřoval již vyčerpal a tušil jsem, že se začínám opakovat…

Celý příspěvek »


OKURKOVÉ PRÁZDNINY

Období léta je těžký čas pro novináře. Jsou dovolené, panují vedra a většina lidí odpočívá.  A tak není čím naplnit stránky novin, takže musí přijít na řadu ty okurky… Řekl bych, že letošní léto je výjimkou. Tvoří se nová vláda, ministři redukují své spolupracovníky, poslanci se chystají zkrátit si výhody, které si kdysi sami odsouhlasili. Stranou zájmu není ani škola a učitelé. A tak prázdniny pro učitele letos určitě nejsou tou  pravou okurkovou sezonou. Celý příspěvek »


JEDE JEDE MAŠINKA …

Bez názvuPřiznám se, že mojí celoživotní láskou jsou mašinky. Už jako dítě jsem vydržel hodiny pozorovat nádraží z viaduktu nad hradeckým hlavním nádražím. Vláčky byly vždy moje nejoblíbenější hračky a později nejčastěji fotografované objekty. Není tedy nic zvláštního na tom, že jsem se stal iniciátorem zařazení opraveného nádraží v Kopidlně v soutěži o NEJKRÁSNÉJŠÍ ČESKÉ NÁDRAŽÍ.

Celý příspěvek »


TEN KOUZELNÝ ČAS PRÁZDNIN

Konečně jsou tady prázdniny. Čas školáky, ale přiznejme si že i učiteli,  dlouho dopředu očekávaný a vytoužený. Doba kdy školní rozvrh přestane ohraničovat čas a do značné míry si ho školák i jeho učitel  tvoří sám. Najednou se otvírají možnosti trávit volno způsobem, na který se ve školním roce nedostával čas. V čem jsou dnešní prázdniny jiné než ty, které jsme kdysi trávil já? Celý příspěvek »


PALIČKOVANÁ KRÁSA

aaMám rád pěkné věci, ač se tím jako chlap nijak nahlas nechlubím. Ale dovede mne potěšit  co je pěkně a poctivě udělané a přináší potěšení na duši.  A paličkovaná krajka je právě ten produkt, na který vyslovená kritéria bezvadně pasují.

Celý příspěvek »


DĚDOVO JUBILEUM

Není  to na prvý pohled nikde vidět, ale právě se díváte na 200. příspěvek v tomto blogu.Snad mi proto čtenáři mi prominou  malou rekapitulaci toho co se v tomto prostoru dosud objevilo.

Celý příspěvek »


SKROMNOST NENÍ NA MÍSTĚ…

moře… chceme-li představit to co umíme, činnost kterou třeba běžně děláme. Zvláště je-li to činnosti, která přináší radost a užitek dalším lidem. A vůbec největší podporu a ocenění  zasluhuje práce kterou děláme s dětmi a pro děti, se svými žáky ve škole.

Celý příspěvek »