Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv kategorie „autorské“

NEFORMÁLNÍ SETKÁNÍ S HISTORIÍ

IMGŠkola má řadu příležitostí ke spolupráci a doplnění svého úsilí po vzdělávání svých žáků a studentů s nejrůznějšími organizacemi a institucemi. Jednou z nich jsou místní a regionální muzea. Zeptáte-li se pracovníků těchto zařízení, jaká je četnost jejich kontaktů se školami, nedozvíte se nic moc povzbudivého. Je často jen  náhodná, nesystematická a jednosměrná. Muzea opakovaně vyzývají školy ke spolupráci a ty  se obvykle vymlouvají, že nemají čas, děti program  nezajímá a zaměření nabízených činností prý jde mimo program školní výuky. Osobně se domnívám, že jde jen o nejapné výmluvy.

Celý příspěvek »


OBRANA VENKOVA

Žiji v malé obci a působil jsem jako učitel na různých, převážně  malých venkovských školách v okolí bydliště. Znám problematiku těchto zařízení. Vím že se podstatně liší od problémů větších městských škol.  Proto jsem jako učitel-důchodce rád přijal pozvání na workshop sdružení MAS Brána do ‘Českého ráje v Libuni u Jičína, který prezentoval program v rámci projektu LEADR.

Celý příspěvek »


DNES JE DEN VZDĚLANOSTI

Tak jsem zase o něco vzdělanější. To když jsem se ráno ze zpráv dozvěděl, že 7. dubna se slaví DEN VZDĚLANOSTI. To mně zaujalo! Všelijakých „ dnů“ je mnoho. Vlastně každý den je nějaký DEN. Ale Den vzdělanosti cítím stavovsky jako den velmi blízký našemu kantorskému poslání. V mysli se mi vrátil včerejší den, kdy jsem byl pozván jako host na soutěž žáků a studentů v psaní na klávesnici počítače blízkou střední školou, kam každoročně odchází několik našich žáků k dalšímu studiu a která s naší základní školou několik let dobře spolupracuje.

Celý příspěvek »


DÁ SE NAUČIT UČIT ?

Na oplátku  reaguji v dnešním příspěvku na blog Ondřeje Hausenblase a jeho příspěvek:  Jak pěstovat učitele. Také nemohu začít jinak než  vzpomínkou na dětství, kdy jsem si často se svými kamarádkami hrál „na učitele“. Dodnes mám někde na půdě schované jejich „žákovské knížky“, kam jsem jim zapisoval „ jako učitel“ jedničky, ale občas i nějaké ty horší známky a dokonce i poznámky. Ač obklopen rodinným kantorským prostředím, chápal jsem učitelskou roli především jako  zkoušení, známkování a rozdávání poznámek.

Celý příspěvek »


PASOVÁNÍ NA ČTENÁŘE

Podporu Měsíce čtenářství  na svém blogu vyjadřuji dalším textem a videovou sekvencí o zajímavém příkladu soustavné práce s mladými čtenáři v Městské knihovně V. Čtvrtka v Jičíně. Tato knihovna pečuje o své nejmladší čtenáře systematicky, formou promyšlených a dobře připravených akcí, které pro ně pořádá nejen ve svých prostorách, ale i v hledišti místního kina.  Celý příspěvek »


PARLAMENT ROZHODUJE O PŘÍPRAVÁCH UČITELŮ?

Nevěřil jsem vlastním uším, když jsem slyšel  že dnes bude parlament jednat o tom, zda mohou učitelé dělat přípravy na vyučování doma. To už nemají zákonodárci  jiné téma, na kterém by dohodli? Nebo je to  tak akutní problém, že se jim musí v hektické předvolební době právě  zabývat? Nutí to hledat podtext, proč je  otázka pracovní doby učitelů právě teď na stole.

Celý příspěvek »


JE DŮLEŽITÁ ODBORNOST NEBO EMPATIE?

Měl jsem spolužáka, který byl  geniální matematik. Rozhodl se pro životní dráhu učitele. Jako spolužáci jsme prorokovali: To bude jednou skvělý učitel! Nebyl. Po několikaletém putování od školy ke škole musel změnit profesní orientaci. Na druhou stranu jiná spolužačka jen s obtížemi procházela od zkoušky ke zkoušce, ale po absolvování studia a nástupu do praxe se z ní stala schopná a žáky oblíbená učitelka. Co vlastně rozhoduje o úspěchu v naší kantorské profesi? Uvedené dva kontrastní příklady ukazují, že IQ to asi nebude.

Celý příspěvek »


BŘEZEN – MĚSÍC ČTENÁŘŮ

.

P1010543Je prvý den měsíce března. Měsíc, který jsem jako knihovník malé venkovské knihovny vždy spojoval s  knihou. Jak jsem se dočetl, došlo ke změně a nyní je březen přejmenován na MĚSÍC ČTENÁŘŮ. Nevím  kdo a proč takovou změnu udělal, ale v podstatě s tím nemám problém. Ani jako čtenář a ani jako knihovník.

Celý příspěvek »


PUTOVÁNÍ DINOSAURŮ

Tak jsem byl přitom, když se v pražské O2 aréně předváděli dinosauři. Byla to velkolepá podívaná, kterou jsem prožíval se svým 6tiletým vnukem, ve společnosti několika tisícovek diváků, převážně rodin s dětmi. Nasával jsem vzrušenou atmosféru a sledoval reakce vnuka a dalších dětí kolem sebe.

Celý příspěvek »


HOSPITACE NEMUSÍ BÝT STRAŠÁKEM

Tak nevím, jak vlastně dnes hospitace vypadají! Za posledních 15 let jsem žádnou neměl. A ty inspektorské za hospitace nepovažuji, protože po předvedené hodině žádný „pohovor“ nebyl. Prý se to teď nedělá, nebo se to snad ani nesmí. Takže musím jen vzpomínat.

Celý příspěvek »