Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv za Leden 2009

KDO ŠETŘÍ, MÁ ZA TŘI

Nevím, jestli tohle heslo někdy vůbec platilo. Ale stále se dobře rýmuje  a svádí svým obsahem. Realita je ovšem docela jiná, na což je spousta důkazů. Třeba se v posledních létech hovořilo to tom, jak je třeba třídit (moderněji se říká separovat) odpady. Jistě dobrá myšlenka a příležitost k aktuálnímu naplňování kompetencí žáků ve škole. A tak se na mnohých školách objevily na chodbách i ve třídách barevné nádoby na tříděný odpad. Žáci byli v souvisslosti s nimi poučeni, jak je výhodné odpady třídit a co vše dobrého to lidstvu přinese.

Celý příspěvek »


POLOLETNÍ VZPOMÍNÁNÍ

Dnes jsou pololetní prázdniny, které jsou dělícím bodem školního roku. Hovořit o prázdninách, když jde o pouhý jeden den školního volna, je trochu nadnesené. To já pamatuji ještě časy, kdy byly „pololetky“ celý týden a mám na ně ty nejhezčí vzpomínky. Snad bych mohl něco ze svého dětství připomenout a zkusit srovnání s dnešní realitou našich současných žáků.

Celý příspěvek »


MLADÍ, UVOLNĚTE MÍSTO STARŠÍM …

… zásada vštěpovaná odedávna mladé generaci, je pro tu současnou překonaným zvykem. Tvrdí to alespoň jedna z našich televizí, která natočila anketu se staršími spoluobčany a příslušné reakce mladých na otázku, zda tuto zásadu ještě znají a ctí. Celý příspěvek  byl orámován recesními kousky, které ve veřejných dopravních prostředcích mladí inscenují, natáčejí na své mobily a umisťují na internet k pobavení ostatních. Je stav skutečně tak zoufalý, jak ho popisuje zmíněná reportáž?

Celý příspěvek »


MŮJ TÁTA JE MŮJ UČITEL

Prvou zkušenost se situací vyjádřenou v nadpise jsem měl se svým nejlepším kamarádem, jehož otec byl naším společným učitelem fyziky. Jako žáci 7. ročníku jsme to brali celkem normálně. Docela normální to ale vůbec nebylo. Taťka – učitel (kamarád mu mezi námi říkal familiérně fotr) svého syna při vyvolání nikdy neoslovil jménem, ale neutrálním: Hmmm. Dost jsme se tomu divili, ale nikdo z nás se tehdy nedovedl do jejich situace reálně vžít. Také jsme oba podezřívali, že jsou domluveni na zkoušení i na obsahu zadávaných písemných zkoušek a na nás jen hrají nepovedené divadlo. To jsem  pochopil teprve za dva roky později, kdy jsem se ve stejné situaci ocitl sám. 

Celý příspěvek »


NEZNÁMÝ DRUH – ZPYTÁK OBECNÝ

Kdo z mladších čtenářů ví o kom je v nadpisu řeč? Možná ještě tak někdo ze čtenářů kouzelné knížky Jaroslava Žáka: Študáci a kantoři. Ostatním pomohu malou nápovědou. Koho na školách uctivě vítají a přitom se těší, až se za ním definitivně zavřou školní vrata? Teď už jistě všichni víte, že  jsem si vzal na paškál školního inspektora. 

Celý příspěvek »


ZIMA ŠKOLY NA HORÁCH

Letošní zima se zatím jeví jako normální. Mrazy střídá obleva, a sněhu je poměrně dostatek, takže milovníci zimních sportů si užívají. Dokonce i v nížinách jsou zamrzlé vodní plochy a ani lyže darované Ježíškem o Vánocích neleží někde v koutě. Daří se i školami organizovaným lyžařským výcvikovým zájezdům. Přestože dnes není právě jednoduhé takovou akci zorganizovat. Není proto divu, že je stále méně škol, které k tomu mají odvahu.

Celý příspěvek »


REMINISCENCE VÝSTUPNÍCH HODNOCENÍ

Určitě nejsem jediný kdo má pocit že se  do školství vracejí časy dávno minulé. K povinnostem třídního učitele kdysi patřilp vypracovat posudek na vycházející žáky. Takových tehdy nazývaných „komplexních hodnocení“ jsem byl nucen napsal desítky. Později jako ředitel školy jich stovky spolupodepsal. Určitě to nepatřilo k mé oblíbené činnosti. Možná i proto, že jako učitel matematiky jsem  měl k takové tvořivosti poměrně daleko. Ale po formální stránce to zas tak velký problém nebyl. Posudek měl svoji předepsanou osnovu a v závěru verdikt, který často ovlivnil příští život vycházejícího žáka. Na něm záleželo, zda ho škola ke zvolenému studiu nebo  do učební v daném  oboru příjme. Proto mne dost nepříjemně překvapilo, že se praxe s hodnocením žáků  do základních škol před 3 roky znovu vrátila.

Celý příspěvek »


PROKLETÍ UČITELSKÝCH DĚTI

Nikoho snad nepřekvapí, když řeknu, že učitel je vedle své profese také rodič a má děti, které jsou přirozeně školáky. Tato dvojrole  přináší neuvěřitelnou kombinaci nejrůznějších životních situací, které jsou výživnou základnou pro nejrůznější dohady a střety s okolím učitelské rodiny. Ať je tomu jakkoliv, role učitele-rodiče není snadná ani pro ně, ani pro jejich děti. Mohl bych o tom hodně vyprávět. Jsem typické učitelské dítě. Ze svých pocitů vyberu alespoň několik malých postřehů.

Celý příspěvek »


ZÁPIS – VSTUPNÍ BRANKA DO ŽIVOTA

Na základních školách v těchto dnech nadchází čas zápisů budoucích školáků do 1. ročníků. Událost vyýznamná pro každou rodinu. A samozřejmě zvláště těch, kterých se zápis  přímo dotýká. Je nadnesené hovořit o bráně do života pro dítě, ale je možné označit událost jako vstupní branku do života. K zápisu se připravují nejen dětí, které dosáhly zákonem stanovené věkové hranice, ale i jejich rodiče. A samozřejmě i samotné školy a jejich učitelé.

Celý příspěvek »


BÝT ZVLÁŠTNÍ JE NORMÁLNÍ

Patřím k lidem, kteří se celý život museli vyrovnávat s určitým tělesným omezením. Vrozená tělesná vada mně částečně omezila v pohybu a přinesla mi celoživotní problém, který jsem musel řešit od nejútlejšího věku. Ve školních létech to bylo trvalé osvobození od tělesné výchovy, později modrá vojenská knížka. Ještě déle omezený výběr povolání a některých životních radostí, které se pro mne staly nedostupné. Na druhé straně jsem svým hendikepem i pro sebe nemálo získal. Naučil jsem se dobře znát své možnosti a přednosti. Ty jsem uměl efektivně využívat. Paradoxně jsem měl výhodu při výkonu učitelského povolání, neboť redukce možností v životě mi pomohla citlivěji chápat různé  vrozené i získané  obtíže svých žáků.

Celý příspěvek »