Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

BÝT ČI NEBÝT … UČITELEM ?

Hamletovskou otázku si podle průzkumu provedeném mezi žáky základních škol klade 4,8% chlapců a 5 % dívek. Pro zajímavost, mezi chlapci vítězí „profese“ fotbalista a hokejista, záchranář, policista, mezi dívkami lékařka, podnikatelka a manažerka. Volba profese učitele v konkurenci uvedených profesí je pozoruhodná a je pádným důvodem k zamyšlení.

Faktem je, že stále více mladých při úvahách o své budoucnosti, vidí jako hlavní kritérium volby peníze. Proto ani nepřekvapí volba stát se vrcholových sportovcem, která při letném pohledu svádí k doměnce snadného zisku vysoké prestiže a finančního zajištění. Být podnikatelkou, manažerem, ředitelem sebou nese podobné očekávané efekty. V masové volbě těchto profesí se projevuje idealismus mládí, ale také neschopnost těch kteří mladým radí. Neumí jim v prafou chvíli vysvětlit, že do vrcholných funkcí a slavným hokejistou se nemůže stát každý kdo si to přeje. Že to vyžaduje, vedle vysoké míry talentu a vrozených dispozic,  ještě větší objem vůle, pracovitosti  v dlouhodobé přípravě.

  Být podnikatelem je dnes u nás móda. Přitom není povolání s větším rizikem budoucí existence. Jsou u nás samozřejmě příklady úspěšných podnikatelů. Ale vedle nich je  několikanásobně vyšší počet těch neúspěšných. I tohle by měli mladí při svém rozhdování o budoucnosti dobře vědět a rodiče, učitelé, poradci všeho druhu by jim to měli umět vysvětlit.

  Volba být lékařkou, je daní všeobecnou oblibou této zajímavé a potřebné profese v naší společnosti. I u dospělýcch je lékař trvale na vrcholu žebříčku prestiže mezi povoláními. U dětí školního věku je to možná dáno navíc ještě prostředím, které znají z ordinqací či nemocnic, možná i blílým pláštěm, jako uniformou doktorů -“bílých andělů“. Lékař je profese, kam se primárně nechodí kvůli penězů, i když současná vláda s ministrem Julínkem dělá všechno proto, aby se i zde dalo co nejvíce vydělat.

  Ale co vede mladé k rozhodnutí stát se učitelem? Je prokázáno a životní praxe to ukazuje, že současný mladý učitel není schopen ze svého platu uživit rodinu. Přes opakované sliby vlád všech barev a složení, se na ohodnocení učitelovy práce mnoho nemění. A přesto zájem o studium na školách pedagogického směru neklesá. Co je ale závažným signálem, je stále více absolventů těchto škol, kteří do praxe vůbec nenastoupí, nebo ze škol brzy odchází za jinou pracovní volbou. To je vývoj, který by měl vést k zamyšlení a hledání příčin a možností, jak nenormální stav změnit.

Proč ti co ještě před několika málo léty v učitelské profesi viděli svoji budoucnost, svoji volbu  mění a odcházejí jinam. Právě oni pak na školách chybí a jsou nahrazováni nekvalifikovanými, nebo přes důchodový věk sloužícími učiteli.  Tento stav vidím jako jedu z příčin současných problémů našeho školství.


    nikdo zatím nehodnotil

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar


    Z příspěvku mám tak trochu pocit, že jste na podnikatelskou sféru
    trochu zanevřel. Být úspěšným živnostníkem nebo podnikatelem není
    opravdu pro každého. Nicméně si dovolím připomenout, že existence všech
    nás ostatních – včetně zmíněných lékařů a učitelů – je
    závislá jen a pouze na úspěchu podnikatelů. Ti jediní vytvářejí zisk,
    ze kterého platí daně a ze kterého může stát hradit sociální a další
    služby pro všechny občany. Proto by právě škola měla pro samostatnost a
    podnikatelský duch vychovávat.


  2. avatar


    Pane kolego, skutečně je to jenom pocit. Konečně i v textu píši, že
    znám příklady úspěšných, upřesním že vzorových podnikatelů. Pro mne
    je podnikání jednou z možných voleb životního zaměření člověka.
    Přitom mám ale „pocit“, že módnost profese podnikatele je v tom, že se
    jím cítí být každý, kdo si myslí, že na základě majetku který
    vlastní, může s minimálním vynaložením energie pohodlně žít, nejlépe
    na úkor druhých. Samozřejmě je to falešná poředstava. Pro samotné
    učitele se od dob minulých moc nezměnilo. Tak jako v socialismu jsme museli
    věnovat „zvláštní péči“ dětem z dělnicko-rolnických rodin, dnes
    jsme nuceni věnovat stejnou (ba i větší) pozornost dětem podnikatelským.
    A v obou případech šlo o podpoření přízně a vlivu někoho, kdo škole
    (řediteli) může přinést prospěch. V dnešní podobě jsou to především
    peníze.