JEŠTĚ VĚTŠÍ CHAOS NEŽ JSME ČEKALI…

Přijímací zkoušky na střední školy a jejich problematický průběh živí již třetí týden přední stránky většiny deníků. Chaos, který vyvolaly, předčil všechno pesimistická očekávání a stále hlasitěji se hovoří o tom, že zvolená pravidla jsou špatná a je třeba je co nejdříve opravit.

Od začátku bylo přitom nad slunce jasné, jak to všechno dopadne. Rozšíření volby počtu přihlášek uchazečů o studium bylo mylným a populistickým rozhodnutím. Paradoxně nejvíce ublížilo těm, kterým mělo pomoci – samotným žákům a jejich rodičům. Nemá cenu opakovat to, co se psalo a kritizovalo po schválení nových pravidel přijímacího řízení.  Všechny předem vyslovované obavy se naplnily, a to ještě ve větší míře, než se očekávalo. Snad jediný profit ze schválených změn měli nejlepší žáci, kteří by se ale podle starých a zrušených pravidel stejně na školy pohodlně dostali, a proto žádnou pomoc nového systému nepotřebovali. Pokud si zvolili tři možnosti při výběru školy, byli přijati na všechny tři. Jejich rodiče teď řeší nový problém: Kterou ze škol si vybrat? Tím ale silně komplikují situaci všem ostatním uchazečům, protože ti musí čekat, až jejich úspěšní spolužáci dají střední škole zprávu, kam 1. září nastoupí. Zároveň musí zrušit svoji nominaci na dvou školách, které se rozhodli z výběru vyřadit. Tím ale blokují místa pro další zájemce a celé přijímací řízení se protahuje a stává se nepřehledným. Vůbec nejhůře dopadli ti, které mají sice výborný prospěch, ale nemohou konkurovat těm nejlepším. Ti se v prvém kole většinou nedostali nikam a negativní hlášení o výsledku přijímacího řízení je uvedlo do stavu totální nejistoty a stresu. Nyní čekají, jak se situace na školách vyvine a zda se vyřazením těch, kteří jsou v pořadí před nimi, posunou i oni se do sestavy přijatých studentů.

Nechci už dál rozvíjet úvahy nad problémy, které nový systém přinesl žákům a jejich rodičům, ale i základním školám, které žáky k řízení posílají a zvláště středním školám, které jejich přihlášky přijímají. A další problémy lze očekávat na krajských úřadech při vyřizování odvolání nespokojených rodičů nepřijatých žáků.  Mně osobně nejvíce udivuje, že se na většině škol řádné zkoušky vůbec nekonaly a místo nich se provádělo jakési výběrové řízení, na základě klasifikace uchazečů na základní škole. Léta přicházela ze středních škol k základním školám  oprávněná kritika k neuvěřitelně rozdílné klasifikaci přijatých žáků. A najednou se tato kritizovaná hodnota stává hlavním a často jediným kritériem pro „žebříčky“ přijímaných žáků. Nabízí se otázka, proč? Odpověď je snadná: Dělat řádné zkoušky pro trojnásobný počet uchazečů by bylo pro střední školy organizačně velmi náročné. Navíc v situaci, kdy termíny zkoušek nejsou mezi škoolami koordinovány, bylo by to i pro žáky  časově těžko zvládnutelné. A tak je najednou klasifikace ze „základek“ spásou a hlavním kritériem výběru. Jaké studenty si školy na základě takového výběru vybraly, to poznají brzy po 1. září příštího školního roku. Zajímalo by mne, zda některé střední školy využily zatím tolik kritizovaného a zcela ignorovaného výstupního hodnocení žáků základní školou. Nebyla by to sice žádná spása, ale jenom  dalších z možností pomáhajících při rozhodování o přijetí uchazeče.

    Předvídám, že se přijímací řízení na řadu středních škol potáhne až do konce tohoto školního roku, možná i přes prázdniny. A stejně nebude nikde jistota, kdo 1. září do školy skutečně nastoupí a kolik žáků bude nakonec na škole studovat. Vzniklý chaos budí podezření, že byl vytvořen záměrně, aby byl dán větší prostor k manipulaci a různým nekontrolovatelným přesunům, které rozhodně nikomu nepomohou. Nejméně samotným vycházejícím žákům. Je smutné vidět, co vše je dnes v našem školství možné a jak málo je nasloucháno hlasům přímo ze škol, které popsaný chaos dávno předvídaly a před schváleným systémem přijímacího řízení dopředu a včas varovaly. Jediná cesta nápravy je stávající systém zrušit a hledat zas nějaký jiný. Pokud by mělo být rodičům ponechána možnost zaslání přihlášek na více středních škol, pak by to vyžadovalo systém jednotné závěrečné zkoušky u všech vycházejících žáků  základní školy. Tím  by se vytvořily nějaké spravedlivé měřítko, podle něhož by konečný výběr na škole proběhl. Ale ani to by nebylo  jednoduché a řada neduhů z letošních „přijímaček“ by stejně zůstala. Proto bude asi nejlepší vrátit se k systému, který tu vcelku bez větších potíží fungoval v minulých letech.