Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

KDO KOMU A ČÍM SLOUŽÍ?

Kopidlenský kvítek 2011 036Jednou za rok se naše malé městečko Kopidlno stane obleženým tisícovkami návštěvníků z širokého okolí. To když místní střední zahradnická škola pořádá svoji prezentační akci, s označením         KOPIDLENSKÝ KVÍTEK. Psal jsem o ní ve svém blogu již několikrát: v roce 2008, 2009, 2010.  I letos se akce znovu velmi vydařila. A to přes nepřízeň počasí : Častý déšť a celodenní velké chladno.

      Mimořádná kulturně společenská událost, která se netýkala jen samotné školy, ale celého města mne donutila k úvaze o významu místní školy pro veškerý život města. Určitě platí pravidlo, že čím menší místo, tím význam existence místní školy narůstá. Naplňuje jeho šedé ulice mládím, dává mnoha místním občanům trvalé zaměstnání. Přivádí diváky na pořádané kulturní a společenské akce, naplňuje hlediště místního kina, ochozy sportovního hřiště či stadionu. Škola je pro každé místo nepochybně velkým požehnáním. Je otázka, jestli si tuto skutečnost místní občané a jejich zastupitelé dostatečně uvědomují. Obvyklé je, že na existenci školy vidíme  (a někdy dokonce hledáme) jenom samé negativní stránky, jako počmárané zdi domů, hlučnost mládeže při pohybu v ulicích, jejich výstřelky a excesy, kterými se zcela přirozeně občas na veřejnosti prezentují. Zcela zásadní otázkou je spolupráce vedení školy s místní samosprávou. Není dobré, pokud obě jenom existují vedle sebe, bez spolupráce a vzájemné podpory. Nebo jsou-li dokonce ve sporu a v opakujících se konfliktech. Takový stav přináší do vztahů napětí, které není ku prospěchu ani škole, ale ani místní samosprávě. Říká se, že všechno záleží na lidech. To platí i v tomto případě. Ideální stav je, pokud jsou někteří zástupci školy zároveň členy zastupitelstva města. V takovém případě je o hodně lehčí hledat možnost vzájemné domluvy a podpory.

    Všechny tyto úvahy mne napadaly při letošním Kopidlenském kvítku, který naše městečko znovu proslavil právě díky existenci místní školy a její tradiční a velmi oblíbené prezentační akce. Expozice vytvoření studenty a zaměstnanci školy lákají návštěvníky k opakované návštěvě nejen školy, ale i samotného města. To se k jejich přijetí chystá úklidem a úpravami, na které by v jiném případě určitě nedošlo. Škola tak svojí existencí a svými akcemi stimuluje město ke snahám po zlepšení prostředí, aby četné návštěvníky přivítalo v co nejlepším světle. A zároveň tím pomáhá i škole, když nabízí svým budoucím studentům prostředí, kde v případě jejich kladného rozhodnutí budou po několik příštích let studovat, ale i žít. Město se tak pro ně stane dočasným domovem.


    hodnotili 2 uživatelé

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Možná nebylo špatné, kdy byla škola středem (nejen) vzdělanostního, ale i kulturního života. Školy byly dopoledne otevřené pro vzdělávání a odpoledne zde probíhaly kulturní akce celé obce. Výjimečně, jako ve výše popisovaném příspěvku, je škola přímo organizátorem akce většího rozsahu. Nyní jsou však školy především nedobytnými pevnostmi, ve kterých probíhá maximálně nějaká ta zájmová činnost - povětšinou spojená s tělocvičnou. Vždy narazíme na organizační problémy - jak zajistit ochranu majetku a přitom umožnit lidem volný vstup do daných prostor (např. využití jazykových učeben nebo učeben vybavených technologiemi)? Je na to nějaký recept?

  2. avatar

    Ideál, který popisujete je dnes možný pouze na školách v malých obcích, kde je škola skutečně středem veškerého společenského a kulturního dění. Ve větších místech to možné není, z důvodů, které uvádíte. Udělat ze školy veřejně přístupný prostor, kde by si mohli návštěvníci dělat co chtějí, by během krátké doby vedlo k naprosté devastaci jejícho prostředí a majetku. Ale jak píši výše v příspěvku, vše záleží na lidech. A tak jistě někde existují školy, které se více či méně otevírají veřejnosti, pod dohledem nadšených učitelů, kteří zájemcům  prostory k vyžití ve volném čase otevírají, starají se o ně a také je hlídají. Jde o to, jak dlouho takovou "dobročinnou" aktivitu vydrží, než jim jejich nadšení někdo otráví.