PRACOVNÍ SOBOTY

Dnes je sobota a já vzpomínám na doby, kdy byly soboty i ve školách dny pracovními. Jako žák jsem je měl docela  rád. Učilo se nejvíce do 12 hodin a v rozvrhu byly zařazovány samé méně náročné předměty, jako třeba  kreslení a zpěv. A tak se týden končil ve volném tempu, jako by  navozoval  následující jediný volný den v týdnu – neděli.

Jako mladý učitel jsem povinnost pracovat o sobotě už naplno nezažil. Ale prošel jsem přechodným obdobím, kdy se volná sobota střídala s tou pracovní. Jeden týden se učilo a další bylo volno. Bylo to náročné pro žáky i učitele v tom, že se učilo podle dvou různých rozvrhů hodin. Jeden byl na „lichý“ a druhý na „sudý“ týden, jak se tehdy říkalo. V ten lichý byla sobota učebním dnem, v sudý týden bylo o sobotě volno. Bylo to dost náročné na zapamatování a vedlo to k častým nedorozuměním a dohadováním se žáky, jaký je vlastně týden, když zapomněli na domácí úkoly.

 Ještě později bylo v průběhu kalendářního roku vyhlášeno vždy několik pracovních sobot na rok. Vědělo se o nich už na začátku roku a ředitel školy měl volnost v tom, jaký rozvrh hodin na pracovní den určil. Někdy se tvořil zcela zvláštní, jindy se použil rozvrh některého dne běžného týdne. Samozřejmě to byl rozvrh dne, kdy se nevyučovalo odpoledne, nebo předměty v odpoledních hodinách byly zrušeny. Vzpomínám, že na naší škole se nejčastěji  učily dva pátky po sobě. Ale pokud to šlo, pak tyto dny byly věnovány mimořádným celoškolním akcím. Dnes by se daly nazvat jako „projektové“ dny. Jenže jejich obsah byl dost fádní.Námětem bylo opakované branné cvičení všech žáků školy. Při něm se děla dost pestrá činnost. Vedle nácviku pochodu  a různých branných disciplín to byly různé zdravotnické dovednosti, nácvik evakuace školy a přesun žáků do krytu. Nejraději jsem jako žáci, ale později i učitelé měli cvičení, kdy se žáci po vyhlášení poplachu rozptýlili volně po okolí. Zpravidla se takový poplach nacvičoval na konci branného dne a žáci se pak již do školy nevrátili, ale odešli domů.

      Dnes jsou dvoudenní víkendy samozřejmostí a vyučování o těchto dnech neprobíhá. Zvětšil se prostor k různým volnočasovým aktivitám organizovaných školou, které jsou i dnes na mnoha školách využívány k činnosti zájmových útvarů, sportovním a společenským akcím. Volné soboty byly svého času velkou a ceněnou vymožeností. Dnes jsou samozřejmostí, která nikoho nijak nevzrušuje. Je proto vhodné si připomenout, že tomu tak zdaleka vždy nebylo a vědět, že neděle kdysi byla jediným dnem volna k odpočinku a načerpání sil pro děti, ale i učitele.