Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

ŠKOLNÍ KRONIKA – artefakt minulosti ?

Školní kronika je dokument, který mne zajímal, když jsem chtěl poznat historii školy, pokaždé když jsem jako nový učitel nastoupil na školu. Asi jsem měl štěstí, že vypůjčené kroniky byly vždy řádně a zodpovědně vedeny. Později jako ředitel školy jsem chápal školní  kroniku nejen jako nějakou povinnost, ale také jako vizitku školy pod mým vedením.  I když jsem kroniku nikdy osobně nepsal, tak obsah a formu zápisů jsem bedlivě sledoval a staral se, aby byly úplné a v mezích možností pisatele objektivní. Vedl mne k tomu též opakovaný zájem inspektora, který si při každé inspekci nechal kroniku předložit, přečetl si ji a podepsal její kontrolu. Byl jsem si vědom že jde o dokument s dlouhodobou platností.

Bohužel s přijetím nového Školského zákona školní kronika již není mezi povinnými školními dokumenty a její vedení je zcela na vůli vedení každé školy. Kronika je prý zbytečná, protože údaje o ní lze najít v každoroční VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ŠKOLY. Nemyslím si, že to je dostatečný a relevantní důvod k tomu, aby se psaní kroniky školy zrušilo. Výroční zpráva je úředním dokumentem, s pevně danou osnovou. Naproti tomu školní kronika taková pravidla stanovená nikdy neměla a nesla v sobě vždy něco specificky zvláštního, charakteristického pro každou jednotlivou školu. Bylo tomu tak proto, že ji nepsal často jenom ředitel (tak jako dnes píše Výroční zprávu), ale některý z učitelů sboru, nejčastěji češtinář nebo historik.

Svojí úvahou vůbec nehodlám křísit tradici, která je snad už překonána a návrat k ní je na většině škol nemožný. Je totiž jen těžko představitelné, aby vedle nařízené úřední Výroční zprávy existovala ještě další povinnost – paralelní psaní školní kroniky. Domnívám se přesto,  že je velmi aktuální, aby tyto cenné dokumenty neležely někde na dně skříně v ředitelně, ale byl k dispozici všem, kteří se o historii školy zajímají. Tím nejsou jen badatelé, ale třeba  samotní  žáci dané školy, kteří mají možnost zde uváděné události využívat k bádání o historii své školy, jejich učitelů i úspěšných žáků. Je to zajímavý námět pro aktivizaci žáků třeba v hodinách občanské nauky.

Co všechno ve školních kronikách najdeme? Jsou zde záznamy o školních slavnostech, vážících se k státním svátkům, výročím, společenským i politickým událostem. Dále doklady o návštěvách zajímavých a významných lidí, kteří na škole besedovali se žáky či učiteli. Často mezi nimi byli významné osobnosti kulturního, společenského a politického života, ale také známí sportovci. Kronika zaznamenává úspěchy žáků v různých soutěžích –  odborných i sportovních. Mnozí z úspěšných a v kronice uvedených žáků se pozdějším životě stávají známými osobnostmi, které škola udržuje v povědomí veřejnosti jako své absolventy, kterým učitelé ve škole dali základ k jejich věhlasu.

Kronika školy je významným dokumentem, zobrazujícím dobu ve které záznamy vznikaly. Z kroniky lze vyčíst, kam jezdili v dané době žáci se svými učiteli na školní výlety, jaké aktivity škola podporovala, které tradice ji charakterizovaly a čím se prezentovala na veřejnosti. Dá číst o systému řízení a kontroly práce školy. Jsou tu záznamy z jednání pedagogické rady, během roku uskutečněné inspekce a její závěry.

Každá školní kronika do značné míry odráží společenské, politické a kulturní dění v zaznamenávaném období v místě, ale i na celostátní úrovni. Můžeme si přečíst, jak škola reagovala na společenský vývoj v zemi, jak se učitelé i její žáci v takové době angažovali a jaké názory sdíleli. To jsou významné prameny pro poznání a pochopení různých etap vývoje celé naší společnosti.

Uchování školní kroniky pro další generace by mělo být povinností každého vedení školy. Je vhodné školní kroniku chránit a zabezpečit ji před poškozením, nebo dokonce ztrátou. Nejlépe  je předat ji do nejbližšího archivu, kde bude bezpečně uložena a přitom bude dostupná případným zájemcům k nahlédnutí a pořízení výpisů či kopiím textů. Pod dohledem odborníků se stane jedním z významných podkladů pro badatele zkoumajících život společnosti v určitém období vývoje společnosti.

V závěru uvedu některé své osobní zkušenosti s využitím školních kronik. Můj zájem o školní kroniky významně podpořila funkce obecního kronikáře, kterou dlouhodobě  vykonávám. S přítelem jsem si dal za úkol dopsat téměř 50 let, kdy nebyla obecní kronika vůbec vedena. Jako jeden z nejpřesnějších a nejobsažnějších pramenů pro doplnění záznamů se pro nás stala kronika místní školy, která byla po celou dobu řádně vedena a která zaznamenala nejen událostí ve škole, ale také veškeré události a významné dění v obci. Další možností jak využít místní kroniku pro mne bylo pátrání po významných osobnostech v místě. Šlo zvláště o žáky místní školy, kteří se již v době školní docházky aktivně prosazovali a dosahovali úspěchů v učení a dalších činnostech i mimo školu. Z celé řady z nich se později  staly známé osobnosti kultury, ale i sportu.

Velmi efektivní se ukázala být kronika při využití výuky žáků k hledání historie místa a školy v hodinách dějepisu, občanské nauky a českého jazyka. Školní kronika se stala srozumitelným pramenem poznání života školy v dávné i blízké budoucnosti, pramenem věrohodným a žákům velmi srozumitelným a přístupným.

Poslední zkušenost mám ze sestavování seznamu učitelů působící na škole v posledních 50 letech. Právě ve školních kronikách jsem našel velmi přesné podklady, kdo kdy a v jaké roli na škole působil. Vznikl tak seznam několika stovek učitelů, který ukazuje kolik zajímavých osobností na škole v minulosti v roli učitele působilo. Vznikl tak plastický doplněk historie školy, dokazující, že historii dělají především lidé – osobnosti, kterých je mezi učiteli na každé škole dost.

Je těžké a myslím si že dnes už takřka nemožné, znovuoživovat existenci školních kronik. Přesto by bylo vhodné tam, kde se dosud kronika píše a kde k tomu jsou podmínky, v této tradici dál pokračovat. A tam kde tradice skončila, postarat se o archivaci a bezpečné uložení dokumentu, který může být po mnoha letech významným pramenem poznání minulosti nejen školy, ale i místa kde škola působí.


    hodnotil 1 uživatel

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Také si myslím, že kronika je nenahraditelná a jedinečná záležistost. Když jsem nastoupila na školu, tak jsem zjistila, že kroniku stále vedou. Nestačila jsem do ní zatím nahlédnout, ale chystám se tak učiniti už proto, že bych ji ráda zařadila právě jako studijní materiál na hodinu mediální výchovy.  Tam jsem se již u kronik jednou zastavila. Vykládala jsem o knihtisku a padlo slovo kronika. Zeptala jsem se žáků, co si pod tímto slovem představují. Někteří se tvářili, že to slovo slyší poprvé, jiní dali dohromady alepoň přibližnou definici. Každopádně jsem řekla, že i naše škola má přeci kroniku, kam se vše zaznamenává. Žáci projevili hlasitý údiv. Vůbec netuší, že se kronika vede. A skoro bych se vsadila, že to netuší ani někteří kolegové vyučující.
     

  2. avatar

    Tak to máte velké štěstí. Psát kronuku školy se nevyžaduje, tudíž se to nedělá. Váš příklad ukazuje, že tomu tak zatím není všude. Asi na vaší škole je někdo, kdo ji už dlouho psal a nevidí důvod, proč najednou se záznamy přestat. Sám si možná ani neuvědomuje, jakou záslužnou službu příštím generacím tím dělá. Poděkujte mu za mně! Jen by mně zajímalo, jestli se nejde ještě někdo z jiné školy s takovou pozitivní zkušeností.

  3. avatar

    V naší škole se kronika vedla do roku 2002/2003. Od toho roku sestavujeme pravidelně za daný školní rok ročenku, kde jsou shrnuty veškeré informace týkající se daného školního roku, včetně fotografí a ukázek žákovských prací. V posledních letech dosahuje rozsahu cca 100 stran. K nahlédnutí jsou zde: http://zsstraz.cz/index.php?p=386
    Minulý týden jsme tu měli paní z okresního archivu a byla nadšena. :)

  4. avatar

    Novinky o školní kronice:
    Dnes jsem si půjčila školní kroniky. Jsou toho 4 bichle.  Prošla jsem tu nejnovější - aktuální. Právě se došlo na konec a školní rok 2011/12 bude již v nové knize. Před několika málo lety je jejího vedení ujala kolegyně z prvního stupně, která si s tím dá takovou práci, že do ní nejen naprosto krasopisně (ozdobně) píše, ale i kreslí. Teď luštím naopak tu úplně první kroniku školy, která začíná rokem 1972, kdy byla naše škola postavena. Je v ní řada ruských i německých pozdravů od zahraničních delegací. Zbylý obsah tvoří jen text, bez jakéhokoli náznaku grafiky (občas jen pozdržené nadpisy). Ale i přes to jde o zajímavé informace. Tak například kapacita školy je 650 žáků, přičemž v osmdesátých letech ji navštěvovalo přes 900 žáků. Dnes jich máme 230.