Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

VZDĚLÁVACÍ HITPARÁDA

Zajímám se o výsledky „hitparády“ vzděávání, zveřejňované  v tříletých cyklech organizací PISA. Už proto, že naše škola a moji žáci byli v jednom z výzkumů aktivnímui účastníky a na vlastní „kůži“ jsme si zkusili, jaké to je reprezentoval vlast ve srovnávací vzdělávací soutěží zemí OECD.

Nebudu popisovat jak se takový test řešil, ani hodnotit výsledek, kterého jsme dosáhli. Chci se zamyslit na posledními zveřeněnými výsledky testování organizací PISA. Na rozdíl od komentářů, hodnotících účast našich žáků dosti kriticky si myslím, že umístění našich žáků ve srovnání s konkurencí je docela dobré. Zvláště těší opakované hodnocení našich žáků v prvé desítce hodnocených zemí v přírodovědných předmětech. Už proto, že jsou mým oborem a vím, jak je tato disciplína náročná a pro většinu hodnocených žáků obtížná. Naše umístění určitě není náhodné. Máme u nás velmi dobrou tradici přírodověných olympiád. Ať chemické nebo fyzikální, kde naši reprezentanti patřili a stále patří k absolutní špičce soutěžích zemí. Takže výsledek výzkumu PISA je jen potvrzením našich již dříve získaných pozic.

Co mne  při rozboru výsledků zarazilo,  je velká nevyrovnanost našich hodnocených žáků. Vedle vynikajících jedinců, je v hodnoceném vzorku žáků poměrně velká skupina průměrných, ale ještě větší skupina žáků podprůměrných. Při konstatování tohoto stavu jsem si uvědomil, že mám přesně stejnou zkušenost ze své učitelské práce posledních let z výuky matematiky a fyziky na základní škole. ve třídě je několik talentů, pak následuje poměrně slušný průměr, ale velká a s roky rostoucí skupina podprůměrných, naprosto mimo vyučování stojící skupina žáků, ignorantů. Nemyslím, že jsou v ní všichni  neschopní vzdělávání. Spíše jde o žáky bez zájmu o věc, lhostejní k tomu, co se na nich požaduje. Domnívám se, že výskyt takové skupiny a její postupný růst je velmi nebezpečný vývoj.  A pokud by tato skupina žáků dále rostla, budeme mít brzy problém. A to nejen ve škole, ale i v dalším životě. Na ni bychom měli, my učitelé,  zaměřit svoji pozornost a úsilí. Hledat způsoby. jak je získat a postupně  zapojit alespoň do skupiny průměrných žáků. Když né pro nic jiného, tak odhalení tohoto jevu v našem školství, ospravedlňuje celý výzkum jako užitečnou diagnózu stavu našeho školství odhalující jeho aktuální problémy. 


    nikdo zatím nehodnotil

Jeden komentář k příspěvku

  1. avatar


    Měření PISA mne zajímá dlouhodobě a mám k dispozici podrobné rozbory
    z každého dosud provedeného měření. Mrzí mne, že závěry získané
    z výzkumu zajímají více novináře, než odbornou veřejnost, kam patří
    v prvé řadě učitelé. Chtěl jsem přispět ve své úvaze k zamyšlení
    nad výsledky, které se ze 3 provedených měření zatím dají jen těžko
    zobecňovat. Ale nějaký trend naznačují.

    Mám-li vyjádřit vlastní zkušenost, pak musím přiznat, že jsem ve své
    učitelské praxi zaměřoval pozornost prioritně na průměrné žáky.
    Konečně, tak jsme byli vedeni již při studiu na vysoké škole. Později
    jsem došel k závěru, že pro učitele je největší výzvou nejslabší
    žák. Vždyť dobrý učitele nepotřebuje, průmětný si nějak poradí. Ale
    slabý žák je odsouzen k neúspěchu. Jsem rád, že takovou zkušenost
    úspěšně aplikují učitelé na školách ve Finsku. Snad by stálo za pokus,
    zaměřit se na tyto žáky i u nás. A nejde tu samozřejmě prioritně
    o nějaké žebříčky úspěnosti zemí, ale v prvé řadě o tyto žáky,
    mezi kterými je navíc většina těch problémových v chování.
    Proč asi?